Drobečková navigace

Úvod > Obecní úřad > U3V - Konzultační středisko Bílichov

UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU - Konzultační středisko Bílichov

ODKAZ -   www.e-senior.cz

V letním semestru 2013/2014 probíhá kurz "Potraviny a spotřebitel"

  • Bezpečnost potravin
  •  Kvalita potravin
  • Označování potravin
  •  Potraviny živočišného původu
  •  Potraviny rostlinného původu
  •  Nové trendy ve spotřebě potravin

V zimním semestru 2013/2014 probíhá kurz "Pěstování a využití jedlých a léčivých hub"

Co to jsou houby, jak žijí a jak se vyživují a množí

Úvodem si řekneme, zda patří houby mezi rostliny nebo živočichy a čím se od nich liší Kdo první houby dovedl pěstovat a kdo je první využíval. Jak je na Zemi pěstování hub rozšířeno. Zmíníme se i o způsobech výživy hub a jak se liší od výživy rostlin. Dozvíme se něco o tajemném propojení podhoubí s kořínky stromů – mykorrhize a o pěstování hub v laboratoři.

Pěstování žampiónů

Žampióny jako nejznámější pěstovanou houbu zná každý, ale málokdo ví, jakým způsobem se pěstují ve velkém. V přednášce se posluchači seznámí s historií, druhy pěstovaných žampiónů včetně rozdílů mezi nimi a rozšíření žampiónů ve světě. Jsou zmíněny i pěstební postupy, výroba žampiónového substrátu a sadby, kombajnová sklizeň a pěstební systémy včetně praktického ošetření kultury v pěstírně.

Pěstování hlív

Přednáška obsahuje historii a způsoby pěstování hlívy u nás i ve světě, včetně zdůraznění odlišných pěstebních postupů. Součástí je praktická ukázka pěstírny.

Exotické a léčivé houby

Seznámení se způsoby pěstování šiitake, penízovky, ucha Jidášova, s houbami chorošovitými (lesklokorka, ohňovec, outkovka), polničkou, korálovcem, hnojníkem, límcovkou. V soukromé pěstírně nás její majitel pan Typl  blíže seznámí s postupem pěstování houby šiitake.

Účinné látky a doplňky stravy z hub

Posluchači se seznámí s historií užívání léčivých hub. Budou představeny léčivé látky obsažené v houbách a jejich mechanismus působení. V ordinaci navštívíme MUDr. Vančuříkovou, která má zkušenosti s účinkem léčivých hub v její lékařské praxi. Ta nás blíže seznámí s léčivými vlastnostmi jednotlivých hub.

Jak si můžeme houby vypěstovat sami?

Houby si nemusíme kupovat, ale můžeme se ji vypěstovat i na našich zahrádkách případně v domácí pěstírně. Jak ? Na špalcích, na slámě, nebo na energetických peletách. Co je dalšího k pěstování potřeba a  o nezbytném vybavení domácí pěstírny se dozvíme v závěrečné přednášce. Ukážeme i několik zajímavých způsobů  kuchyňské úpravy některých exotických hub. A v závěrečném poznávacím testu si pak prověříme úroveň znalostí, které účastníci získali během kurzu.

V letním semestru 2012/2013 probíhá kurz "Čínská medicína v naší zahrádce" a "Dějiny oděvní kultury"

ČÍNSKÁ MEDICÍNA V NAŠÍ ZAHRÁDCE

Tradiční čínskou medicínu můžeme běžně využívat i my, neboť některé léčivé rostliny můžeme také pěstovat našich podmínkách. V kurzu nám budou představeny nejtradičnější léčivé rostliny, které využívalo lidstvo od pradávna. S léčivkami se seznámíme nejen z hlediska botanického, ale také pěstitelského, uživatelského a zpracovatelského.

 UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKUUNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU

Úvod do tradiční čínské medicíny (MUDr. Ludmila  Bendová)

V úvodu přednášky se paní doktorka zaměří na historii tradiční čínské medicíny a způsobu, jak se metoda dostala do povědomí Evropy. Čínská medicína se nezaměřuje jen na nemoci a jak je léčit, ale je cílena především na člověka - na jeho rovnováhu.  Soustřeďuje se tedy především na prevenci - stravou, cvičení, popřípadě masáže – ale i na filosofické základy – taoismus a Jin a Jang. V závěru přednášky se seznámíme s Československou SinoBiologickou společností.

Léčivé rostliny čínské medicíny I. (prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc.)

V přednášce jsou uvedeny především tři významné druhy s tonifikačními účinky. Jde hlavně o ženšen pravý a jeho náhražky eleuterokok ostnitý a pazvonek chloupkatý. Lékořice uralská se považuje za čínský „národní poklad“ - léčí mimo jiné hepatitidu, cirhózu, odstraňuje toxiny. Děhel čínský patří též mezi významné rostliny, především pokud jde o léčbu ženských chorob. Základní skupinu doplňuje belamkanda čínská, u nás známa „anginovník“, léčící revmatismus, ale je i močopudným prostředkem.

Léčivé rostliny čínské medicíny II.(prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc.)

Druhá přednáška uvádí kozinec blanitý posilující mimo jiné imunitu našeho těla. Jinan dvoulaločný patřící mezi tzv. mozkové nutriety, které zlepšují činnost mozku, paměť, omezují projevy stárnutí a prokrvují končetiny. Obdobné účinky má i pupečník asijský. Vynikajícím prostředkem při chorobách jater, žlučníku a zažívání jsou semena druhu jarva Monnierova. Při zánětu plic, bronchitidě a nachlazení se využívají listy houtuynie srdčité. Velmi zajímavá rostlina je rdesno mnohokvěté, jehož kořenové hlízy se využívají k zlepšení duševního i fyzického zdraví, ale také stimulují funkci ledvin, zpevňují svaly a šlachy. Lodyhy pak slouží při nespavosti.

Léčivé rostliny čínské medicíny III.(prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc.)

Další přednáška se věnuje keři rakytníku řešetlákovému se širokou škálou účinných látek. Plody kustovnice čínské jsou považovány v Číně za „plody nesmrtelnosti“ - posilují imunitu, mají antioxidační a tonifikační účinky. Dužnaté listy šruchy zelné se užívají mimo jiné k léčbě kardiovaskulárních chorob. Dalším druhem je cibule zimní, která léčí chřipku a nachlazení, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak. Schisandra čínská má mimo jiné hepatoprotektivní účinek a léčí kardiovaskulární choroby. U ločidla čertova lejna se užívají kořeny při zažívacích problémech a také u neuróz.

Léčivé rostliny čínské medicíny IV. (prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc.)

V této přednášce se seznámíme s rehmanií lepkavou, jejíž kořeny se používají  především při rozličných krvácivých stavech. Ze Sibiře pochází šišák bajkalský, jeho žlutavé kořeny mimo jiné snižují vysoký krevní tlak. Prorostlík čínský se užívá hlavně při hepatitidě, cirrhóze i zánětu žlučníku. Nať konopí setého se používá hlavně různých bolestech a křečích, ale také při roztroušené skleróze; semena pak při zánětech trávicího ústrojí. Obilky slzovky obecné léčí mimo jiné dýchací a zažívací potíže. Kořeny šalvěje červenokořenné mají protizánětlivý a antibakteriální účinek, posilují imunitu i krevní oběh.

Domácí využití rostlin tradiční čínské medicíny (Ing. Ivan Jablonský)

V poslední přednášce se pak seznámíme s možností přípravy medikamentů z vybraných léčivých čínských rostlin.

DĚJINY ODEVNÍ KULTURY

V našem cyklu přednášek se společně vydáme na dlouhou pouť módní historií. Začneme u pravěkých lovců v dobách počátků odívání. Navštívíme starověké oblasti Sumeru a Babylonu. Zastavíme se u pyramid a prozkoumáme oděvy záhadného Egypta. Z Kréty vyplujeme k řecké pevnině a po zastávce v Mykénách společně odhalíme principy dokonalé souhry pěstěného těla a řasených oděvů starověkého Řecka. Po hedvábné stezce zabloudíme až do vzdálené Číny. Neznámí Etruskové nám ukáží cestu k pyšnému Římu a po jeho rozpadu uvidíme, co oděvní kultuře byzantské a raně křesťanské přinesly kmeny Barbarů. Opustíme starověk a prozkoumáme oděvy doby románské. Pod gotickými lomenými oblouky si prohlédneme středověký šatník rytířů a dam evropských panovnických dvorů. Naší pouť zakončíme v době renesanční, kdy se opět objevuje potřeba krásy, kultivovanosti a antických ideálů.

Cestou pravěkého lovce až k úpatí pyramid (pravěk, Mezopotámie, Egypt) (Ing. Petr Tylínek)

 

„Kdo nepozná svou historii je často nucen jí opakovat“. Z obsahu tohoto citátu jde trochu strach. Věřím, že lidské civilizace nedopustí takový vývoj, kdy by jejich jedinci byli opět nuceni nosit zvířecí kůže, vydávat neartikulované zvířecí skřeky a živit se kořínky! A právě na podobné základně začínaly pravěké dějiny lidské pospolitosti. Než se společně vydáme k počátkům lidstva a jeho odívání, ozřejmíme si některé důležité pojmy, používané v módních, oděvních i kulturních oborech, jako jsou např. móda, vkus, idoly, trendy atd. Pak už budeme sledovat pouť našich předchůdců po světových teritoriích. Navštívíme oblast starověké Mezopotámie, Sumer a Babylon. Zastavíme se v úrodném údolí Nilu, kde nás uvítají obyvatelé starověkého Egypta v čele se svými faraony. Nadlidské monumenty, mohutné paruky, velkolepé šperky, nápadné líčení i tajemná mytologie. Tato kultura a její odívání je stálou inspirací i pro dnešní módní tvůrce!

Počátky klasické evropské kultury (Kréta, Mykény, Řecko) (Ing. Petr Tylínek)

 

Stejně jako bájný Theseus se pohoupáme na bárce směřující po moři na tajuplný ostrov Krétu. Sem směřovaly výpravy dávných obyvatel okolních kontinentů, aby zde zanechaly své stopy. Prohlédneme si labyrint paláce v Knossu, oblečení hrdých ostrovanů atletických postav s komplikovanými účesy, bohyni s hady, šperky a nádherné malby. Zamíříme zpět na řeckou pevninu do okolí Mykén, kde pod akropolí s kyklopským zdivem a lví bránou objevil Heinrich Schlieman hrob krále Agamemnona se zlatou obličejovou maskou. Čekají nás brány Athén a Sparty. Zkoumáním umění, ideálů krásy i řasených oděvů starověkých Řeků si uvědomíme, kde se nachází kolébka evropských civilizací.

Všechny cesty vedou k Římu (Oděv Etrusků a Římanů) (Ing. Petr Tylínek)

 

Ocitneme se v mírné krajině starodávné Itálie, kam přichází dosud plně nepoznaná kultura tajemných Etrusků. Jejich odívání vykazuje orientální vlivy. Špičaté střevíce, ostrá ramena, mohutné pláště a umění zpracovávat kovy. Na základě jejich kultury a umění začnou budoucí pyšní Římané stavět svou světovou velmoc. Přepíší legendu o založení Říma. Na forech, v circích i v palácích potkáme senátory, plebejce, gladiátory, otroky a možná i samotné caesary. Bude nás zajímat jejich oblečení, které přes své jednoduché tvarování, vyžadovalo velice náročné zpracování, údržbu i elegantní zůsob držení těla při nošení.

Cesty byzantské a křesťanské středověké kultury (Ing. Petr Tylínek)

 

Po rozpadu římské říše nastal čas pro rozmach křesťanské kultury. Zpočátku těžkopádné oděvy múžů i žen postupně nabírají okázalé podoby. Navštívíme dvůr císaře Konstantina, vydáme se po stopách odvážného benátčana Marka Pola, kterého hedvábná stezka zavedla až do starověkého Mongolska a Číny. Vrátíme se do Evropy, po jejímž území se přesouvají kmeny barbarů, Germánů, Slovanů, Visigótů, Keltů atp. Ti všichni zanechávají otisk svých kultur v umění, oblečení a doplňcích, jako zárodku budoucí evropské oděvní kultury. Mnišské řády zakládají první kláštery jako centra vlivu nové románské středověké kultury doby karolínské. Prohlédneme si vzácnou tapiserii v Bayeux s malou módní přehlídkou oblečení tehdejší evropské společnosti.

Ve stínu lomeného oblouku (Ing. Petr Tylínek)

 

Na objevné pouti za dějinami odívání vstupujeme do období vrcholného středověku. Církevní i světské stavby se pyšní lomenými oblouky, barevná vitrážová okna proteplují prostory ohromných katedrál. Oděvy se začínají tvarovat přímo na tělo, což umožní nebývalý rozvoj střihů, materiálů, výzdob, doplňků i neobvyklých tvarů. Procestujeme Evropu vrcholné i pozdní Gotiky. Šatníky hýří barvami, trubadůři opěvují dámy svého srdce a Romeo potkává svou Julii. Překvapí nás nápady doznívajícího dvora Burgundského vévody. Špičaté boty a klobouky odkazují na orientální inspiraci. Z těchto období již máme spoustu uměleckých dobových dokladů, zachovalých oděvů a jejich součástí. To vše budeme společně studovat a možná nás právě tento tzv. barbarský sloh bude inspirovat!

Oděv evropské renesance (Ing. Petr Tylínek)

 

Co může být krásnějšího, než když se v lidech začne probouzet touha po kráse a humanistických ideálech klasického Řecka a Říma. Vydáme se do kolébky rene-sančního umění, do nádherného města Florencie. Rodové paláce jsou plné umění. Na ulicích potkáme mnoho význačných umělců. Michelangela, Leonarda da Vinci, Donatela, Bruneleschiho, Boticeliho a další. Rod Medici přeje kráse. Rozvíjí se manufakturní výroba nádherných tkanin, gobelínů, užitého umění a řemesel. I další italská města bohatnou. Sem přijíždí evropští šlechtici pro inspiraci. Ideály renesanční obrody se šíří do ostatní Evropy. Prohlédneme si oděvní kulturu renesanční Francie Františka I., Lutherova Německa, Anglie Jindřicha VIII. a jeho dcery Alžběty, Čech Rudolfa II. Překvapí nás tuhá upjatá móda dvora španělského Filipa II. Ti všichni se snažili o nádhernou podobu svých královských dvorů. My se však podíváme i na oblečení obyčejného lidu. Renesanční epocha hýří nápady, tvary a barvami. Mnoho návrhářů z ní neustále čerpá inspirace pro své kolekce. Co bude inspirovat nás?

 V zimním semestru 2012/2013 probíhá kurz "LESNICTVÍ" 

 V zimním semestru 2012/2013 probíhá kurz "LESNICTVÍ" kurz "LESNICTVÍ" 

Semestrální kurz se zabývá lesnictvím od obecné roviny až k jednotlivým specifikacím a specializacím s důrazem na význam půdy jako skutečného základu trvalých produkčních podmínek lesa. Přednášky jsou doplněny i souvisejícími tématy, jako ochrana a péče o krajinu, vodní hospodářství, rybníkářství apod.

Všechny přednášky jsou bohatě dokumentovány edukativními materiály s cílem přehledného, srozumitelného a pro praktický život využitelného poznání.

Osnova

Lesnictví (Doc. Ing. Jiří Viewegh, CSc.)

Úvodní přednáška popisující nejen typické lesní stromy, ale také ty méně známé, v lesních porostech zastoupené. Ukázka výsadby a pěstování různých lesních druhů a vzácných dřevin ze Školního lesního podniku ČZU v Kostelci nad Černými lesy.

Lesnická typologie (Doc. Ing. Jiří Viewegh, CSc.)

Základem jakékoliv lesnické činnosti je Lesnická typologie. Od ní se odvíjí všechny zásahy lesích. Lesnická typologie uvádí základní informace o podmínkách stanoviště – klimatické, půdní – prostřednictvím speciálně vytvořené klasifikace. Podle této klasifikace a jejích jednotek lze zjistit vlhkostní, a živinové podmínky stejně jako klimatickou polohu. Podle těchto ukazatelů pak může zařizovatel lesa uvádět jaké dřeviny jsou pro stanoviště optimální, jakou produkci a za jak dlouho bude jimi dosažena. Přednáška uvádí stručný přehled této specializované lesnické klasifikace.

Les a voda (Ing. Josef Sobota, CSc.)

Výskyt vody a její nenahraditelná funkce v přírodě. Specifikace hydrologické funkce lesa.

Hospodářská úprava lesa (Doc. Ing. Róbert Marušák, Ph.D)

Hospodářská úprava lesů připravuje Lesní hospodářský plán (LHP), podle nějž musí lesní hospodář postupovat každých 10 let při hospodaření v lese. Přednáška především seznamuje s principem a vypracováním tohoto LHP.

Základy lesní těžby a soustřeďování dříví (Ing. Jiří Dvořák, PhD.)

Dřevní těžba - teoretická příprava s následnou názornou ukázkou těžby včetně využití nejmodernějších technologií - Harvestory.

Pilařské zpracování dřeva (Doc. Ing. František Friess, CSc.)

 

V letním semestru 2011/2012 probíhal kurz "HISTORIE A SOUČASNOST ČESKÉ MYSLIVOSTI"

Myslivost není pro nikoho z nás něčím zcela neznámým. Cyklus šesti přednášek Vás však jistě dokáže v leckterých směrech překvapit. S přednášejícími se vydáme do hluboké historie myslivectví, do přírody za zvířaty, ale také na myslivecké oslavy. To vše s myslivostí souvisí, myslivost je totiž kromě pečování o přírodu a zvířata také životní styl. O jeho podobách si budeme povídat s pedagogy České zemědělské univerzity v Praze.

Osnova

Od tradic k současnosti (Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.)

Přednáška uvádí posluchače do problematiky myslivosti v celém jejím širokém kontextu, včetně základní legislativy. Krátce je představena historie oboru a dále jsou posluchači seznámeni s tématem v kulturním kontextu - sochařství, malířství, písemnictví a hudbě, včetně nahlédnutí do mysliveckého života.

Co je to zvěř (doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc.)

Myslivost je obor o chovu zvěře. Druhy zvěře mohou být původní nebo nepůvodní podle toho ,  jak v rámci vývoje myslivosti a lovu bylo žádoucí lovit co nejpestřejší škálu druhů. Díky myslivecké a lovecké činnosti byly v rámci celé Evropy přiváženy do krajin i druhy úplně nové. S nejdůležitějšími ze zvěře  pernaté a srstnaté budete mít možnost se v přednášce seznámit.

Prase divoké, horký brambor naší myslivosti (Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.)

Prasata divoká jsou velmi inteligentní zvěří a jejich přizpůsobivost jakékoliv krajině je obdivuhodná. Ve spojení s jejich silnou populační dynamikou si podmanili zemědělskou krajinu. Přednáška je zaměřena na obecnou charakteristiku prasete divokého, dále se věnuje významu prasete divokého pro obor myslivosti včetně zhodnocení jeho významu ze zemědělského hlediska. Na závěr zhodnocen vztah člověka k tomuto výjimečnému zvířeti.

Chlouba české myslivosti - obornictví (Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.)

Obory nepatří mezi zařízení, která vznikla původně u nás. Jejich původ je třeba hledat v jižní Evropě, kde již Římané chovali rozmanitou zvěř v ohradách. Obory však zaujímají významné místo v české myslivosti. Jejich funkcí není pouze intenzivní lov, ale obornictví je hlavně o intenzivním chovu zvěře. Důležitou funkcí obornictví je možnost ukázat zvěř v jejím přirozeném prostředí. Přednáška podává informace o vzniku, vývoji a významu obor. Důležitá část je věnována  „roku v oborách“ na příkladech z obor Březka a Aldašín a nezbytnému vybavení obor. Další části přednášky seznamují posluchače s oborou jako s místem inspirace umělců – ale i se současným společenským významem.

Velké šelmy - (doc. RNDr. Petr Koubek, CSc.)

Velké šelmy patří k vrcholovému stupni obratlovců – predátorů, kteří na pomyslném potravinovém řetězci stojí na nejvyšším místě, což jim umožnila celá řada adaptací na životní prostředí, na potravu a schopnost přizpůsobit se. Přednáška seznamuje posluchače se třemi velkými šelmami, které se - i když vzácně - vyskytují i na území České republiky. Jedná se o medvěda hnědého, vlka a rysa ostrovida.

Kam kráčí myslivecký výzkum (doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc.)

Poslední přednáška z cyklu o myslivosti posluchače seznamuje s historií a současností vývoje českého mysliveckého výzkumu. Zavádí je na výzkumná pracoviště České zemědělské univerzity, kde je nejprve vysvětlena situace v oblasti výzkumu migrace zvěře přes nebezpečné vozovky, a jak se dá zabránit srážkám zvěře s motoristy. Druhý výzkum, který je svou tematikou velice unikátní, objasňuje, jak se zvěř orientuje v prostoru pomocí svého tzv. „šestého smyslu“.

 V zímním semestru 2011/2012 probíhal pilotní kurz "ASTRONOMIE"

Cyklus přednášek představuje úvod do gnómóniky jako jednoho oboru astronomie, a dále přehled o výtvarném a uměleckém řešení slunečních hodin v různých historických dobách a zemích, od antiky přes středověk, renesanci, baroko až do současnosti.

Další část přednášky presentuje slavné astronomy rudolfínské doby. Téma bylo zvoleno v souvislosti s nadcházejícím Mezinárodním rokem astronomie, vyhlášeným Unesco na rok 2009.

Osnova

Sluneční hodiny I.(doc. RNDr. Martin Šolc, CSc.)

Přednáška obsahuje základní poznatky o oběhu Země kolem Slunce včetně zeměpisného popisu, což je nezbytné k dalšímu vysvětlování teorie o slunečních hodinách. Druhou částí přednášky je pak popis slunečních hodin od antiky po středověk.

Sluneční hodiny II.(doc. RNDr. Martin Šolc, CSc.)

Druhá přednáška obsahuje rozšířenou teorii popisu oběhu Země kolem Slunce a popisu slunečních hodin od renesance po současnost.

Velcí astronomové Evropy I.(Bc. Pavel Brom)

Úvodem je zmíněn odkaz antického umění pro astronomii. Poté je vysvětlen příznivý vliv na rozvoj věd v 15. a 16. století a vysvětlen význam Mikuláše Koperníka a Tadeáše Hájka z Hájku.

Velcí astronomové Evropy II.(Bc. Pavel Brom)

Navázání na předchozí přednášku vysvětlením významu tří dalších velkých astronomů : Tycho Brahe, Johannes Kepler a Galileo Galilei